Brzy po sametové revoluci jsme si vymysleli atraktivní vandr do Švýcarska, alpské země skvělých sýrů a čokolády autobusem a vlakem. Byli jsme prvními cestujícími na lince Brno-Bern s ČSAD Tišnov, řidiče provázelo i několik zástupců z vedení firmy. Ze Strakonic jsme cestovali tři, já, manžel a kamarád, sportovní fotograf.
Zpočátku cesta novým autobusem Karosa byla hladká a příjemná. První zastávka v Zürichu, druhá v Luzernu a na těchto místech vystoupily asi dvě třetiny pasažérů. Zbytek cestoval do Bernu, kde nová linka končila. Na trase Luzern-Bern v nadmořské výšce něco přes tisíc metrů, v horském terénu nad jezerem ze zatáčky vyrazil obrovskou rychlostí sportovní automobil Mitsubishi řízený mladým šoférem a asi ve 130ti kilometrové rychlosti situaci nezvládl a řítil se na náš autobus. Náš řidič horko těžko udržel Karosu několik centimetrů nad srázem do jezera. Naštěstí nedošlo k úplnému čelnímu střetu.
Zvuk zmačkaného plechu a šok všech aktérů zůstává nám po dlouhých letech v paměti. Náš nový autobus nebyl schopen další jízdy. Automobil švýcarského šoféra byl zdemolován. My v autobuse jsme měli drobné šrámy po těle a mladík, který situaci zavinil, zázračně přežil a byl odvezen sanitkou. Na místě máme zdržení 2-3 hodiny, do Bernu chybí 120 km. S našimi pohotovými snímky jsme se stali důležitými svědky vyšetřování.
Do cíle cesty jsme jeli taxíky. Šarmantní řidička nás odvezla až na místo našeho ubytování v hlavním městě Švýcarska. Byli jsme šťastni, že žijeme, a bezstarostně se potloukali Bernem.
Náš další program byl stoprocentně splněn, Lausanne, Montreux, Chaplinovo město Vevey, Gstaad, Interlaken, Wengen, úpatí Eigeru a Jungfrau a mnoho dalších překrásných míst.
V dalších letech jsme se do Švýcarska několikrát vrátili a projeli alpskou zemičku křížem krážem. Takové dobrodružství jako při první cestě nás naštěstí už nepotkalo.
Hodnocení:
(1 b. / 1 h.)
Pro hodnocení se musíte přihlásit