Žili zde slavní malíři jako Botticelli, Michelangelo, Donatello, je tu cítit odkaz Danteho, Petrarky či Machiavelliho. Toulat se tu můžete celé hodiny a dny, Florencie návštěvníka jen tak neomrzí.
Most Ponte Vecchio
Odpolední sluníčko rozehrává barvy slavného mostu se třemi oblouky přes řeku Arno do teplých odstínů. Je dílem architekta Neriho di Fioravante a pochází z roku 1345. Od 16. století je královstvím zlatníků. V malých prostorách se tísní jeden krámek vedle druhého a jejich výlohy se prohýbají pod bižuterií a zlatnickými výtvory. Nad prostředním obloukem mostu je malé prostranství s výhledem na řeku. Je to zároveň jedno z nejnavštěvovanějších míst ve Florencii, takže pozor na triky na nebohé turisty. Například zmrzlina v cukrárně, která je hned u mostu, stojí patnáct eur. Dejte si ji raději o pár ulic dál – za dvě eura.
Dóm Santa Maria del Fiore
Pátý největší chrám v Evropě a hlavní dominanta Florencie vás ochromí: pojme 25 tisíc návštěvníků, je dlouhá 153 metrů a v nejširším místě má 90 metrů. Její stavba trvala několik století a často byla přerušena i na dlouhá desetiletí. Stavba byla zahájena 8. září 1296, poslední úpravy přední fasády byly dokončeny až v roce 1887! Nejen stavaře dodnes fascinuje dvouplášťová osmiboká kupole z let 1420–1434, byla postavena zvenčí dovnitř, z cihel kladených ve vzoru rybí kosti bez použití lešení. Její rozpětí činí 41,97 m a je navzdory původním Brunelesciho plánům vyzdobená freskami. Dojem kazí jen obrněné vozy a vojáci se samopaly před katedrálou. Bezpečnost nadevše.
"Rajské dveře" baptisteria
Hned naproti vchodu do dómu najdete „rajské dveře“ baptisteria San Giovanni. Chce to trpělivost anebo se sem vypravit k večeru, kdy už nápor turistů opadavá. Od kdy to zde stojí, není úplně jisté, možná dokonce od 4 století. Stavba fungovala jako křtitelnice a také se tu zapisovaly narozené děti, včetně slavného spisovatele Dante Alighieriho. Baptisterium má tři vstupy – severní, jižní a východní, tu Michalangelo nazval Rajskou bránou. Lorenzo Ghiberti na ní pracoval v letech 1425–1452 a do bronzu vyryl výjevy ze Starého zákona. Dveře jsou dnes kopií, originály byly po zrestaurování přemístěny do Muzea dómu.
Náměstí Piazza della Signoria
Snad nejslavnějšímu florenckému náměstí dominuje kopie Michelangelovy sochy Davida stojící před palácem Vecchio. Byl vystavěný v letech 1299–1314, v 16. století ho rozšířili pro účely. Originál sochy znázorňující biblického Davida těsně před soubojem s Goliášem je vysoký 4,1 metrů (bez podstavce) a krásnějšího chlapa, aby svět pohledal. Originál je vystavený v galerii Akademie výtvarných umění.
Gallerie Uffizi
Ve Florencii si také musíte vystát frontu do slavné galerie Uffizi (nebo si místo zamluvit předem on-line). Obdivovat tu lze výtvarné umění od antického Říma po baroko. Jsou zde k vidění díla slavných mistrů jako Giotto, Beato Angelico, Masaccio, Piero della Francesca, Sandro Botticelli, Leonardo da Vinci, Lucas Cranach starší, Albrecht Dürer, Michelangelo Buonarroti, Raffael Santi, Tizian, Paolo Veronese, Peter Paul Rubens, Caravaggio, Rembrandt aj. Nesmíte minout díla jako Boticelliho Zrození Venuše nebo Tizianova Venuše Urbinská. Co myslíte, stojí to za to?
Prosciutto, pecorino a pizza
Ochutnat musíte zdejší šunku prosciutto a sýr Pecorino (nechává se dlouho zrát, můžete vyzkoušet, jak chutná jako mladý i jako vyzrálý) – podává se často s hruškou. Velmi oblíbené jsou i crostini, zapečené chlebíčky se sýrem, sardelovou pastou, houbami a mletým masem. Ochutnejte i bruschetty, topinky potřené česnekem s rajčaty, olivovou pastou či játrovou paštikou. Tohle všechno servírují v malých bistrech, například v ulici Via dei Neri. Florentinskou specialitou je i bistecca alla Fiorentina, velký křehký biftek naložený v oleji a bylinkách a grilovaný na rožni. Pokud máte chuť na pizzu, doporučujeme pizzerii Pizza Napoli na Via Dei Neri. Na jídelním lístku mají sice jen sedm druhů pizzy, ale jedna je lepší než druhá.
Toskánské víno
Nejprodávanějším suvenýrem je víno. Na odbyt jdou především baculaté lahve obalené slámou. Nejde ale o příliš kvalitní víno. Dejte raději přednost klasickým lahvím od renomovaných vinařů, jako jsou například rodiny Antinori, Frescobaldi, Biondi-Santi.
A nakonec jedno plzeňské v Beer House Clubu
Vypadá to jako zjevení. V centru Florencie, jen pár desítek metrů od slavné galerie Uffizi, točí plzeň. Tankovou. A přesně po plzeňsku: v restauraci Beer House Club „hladince“ říkají „morbido“, „na dvakrát“ je „intenso“, „mlíko“ překládají „cremoso“. „Plzeňský Prazdroj restauraci sám oslovil a celou ji vybavil,“ říká manažer Erico (adresa: Corso Tintori 34/R). Na menu jsou kromě guláše také bavorské klobásky, italské salsicce, grilované kuřecí maso s opečenými brambory, grilovaná zelenina se sýrem. A kromě plzně tu točí dalších jedenáct kvalitních evropských piv.