Jak jsme si s Věrou Ježkovou slíbily, že se vypravíme do Umělecko-průmyslového muzea na výstavu Hany Podolské, tak jsme se tam sešly ve středu 5. září hned v 10 hodin, když se otvírá. Napřed jsme to chtěly vzdát, protože jsme tam viděly školní výpravy, ale naštěstí studenti šli do zahrady, výstava Podolské je asi moc nezajímala. To ale vyhovovalo nám, protože jsme si mohly v klidu vše prohlédnout. Focení je dovoleno, ale fotí se špatně. Skrz skleněné vitríny je vidět věci v pozadí, tím, že je hodně rób v černé neb tmavé barvě, tak se tam zrcadlí fotoaparát a fotograf nebo věci z protilehlé vitríny. Ale něco se podařilo, kdo to má blízko, doporučuji se tam vydat. Vstupné pro seniory je 60 Kč, je možné také jet nahoru i dolů výtahem, takže výstava je přístupná i těm, kdo mají problémy s chůzí po schodech.
Neopakuji to, co napsala ve svém článku paní Bučková – životopis Hany Podolské a historii její firmy. To je všechno na panelech na výstavě. Spíše se věnuji tomu, co mě tam zaujalo. Překrásné večerní róby, které jsou v přízemí sálu, a také odpolední šaty, které jsou ve vestavěném patře. Také šíře aktivit Hany Podolské, které zahrnují oblečení komplexně včetně doplňků. Pro ženu, která se věnuje šití – dříve více, nyní méně - a moje babička byla švadlena – byly zajímavé 2 krabičky se vzorky různých látek, které je možno si osahat. U každého vzorku je i název tkaniny, je jich tam asi 30 různých, možná více. Překvapilo mě, že asi 3 druhy látek jsem z domova neznala. Není tam vzorek laváblu, asi proto, že se používal na spodní prádlo (měla jsem z něj spodničky pod sukně, aby se nelepily na punčocháče, a také noční košile). Album „Šila jste u Podolské“ jsem viděla – zmiňuje se o něm paní Bučková –, ale bylo prázdné, ještě tam nikdo nic nenapsal. Ve vedlejším malém sále se promítá dokumentární film o životě Hany Podolské. Je tam také na stolku velká kniha „Pražské módní salóny“, kde je přehled těchto salónů z doby první republiky. Překvapilo mě, že se nejednalo o 5 nebo 10 salónů, ale o mnohem více, škoda, že jsem si je nespočítala v obsahu. Kniha má velký formát a mnoho barevných obrázků. Prohlédnout si ji celou by zabralo asi půl dne. Vydalo ji Umělecko-průmyslové muzeum, autorka knihy si dala velkou práci shromáždit všechny informace a obrazovou dokumentaci.
Výstava trvá až do 20. ledna 2019, tak i mimopražští mají možnost se jít na výstavu podívat. Umělecko-průmyslové muzeum je na náměstí Jana Palacha, metro Staroměstská, tramvaj 17 stanice Staroměstská. Muzeum má dva vchody, jeden z náměstí, a nový z boku ze Široké ulice přes zahradu a kavárnu. Výhoda bočního vchodu je, že nemusíte po schodech. Doufám, že přiložené fotografie vás nalákají na návštěvu.
Pravděpodobně vidíte fotky v jiném pořadí než jsem je očíslovala a nahrála. Omlouvám se.
Vloudila se mi chybička do popisu fotografie af35 - kabelka je Růženy (ne Věry) Šlemrové. Opravit v názvu fotky neumím po odeslání k publikaci.
Všechny fotografie jsou moje. Názvy oblečení jsem čerpala z popisků na výstavě.