Ve čtvrtek 7.3. jsem se kolem šesté hodiny náhodou koukla z okna a zrovna zapadlo slunce. Obloha vypadala, jako kdyby ji někdo zapálil. Tudíž jsem nelenila, popadla foťák a snažila se vyfotit, co se dalo. No, a v neděli 10.3., když celý den lilo jako z konve, se v podvečer najednou nebe rozjasnilo, mraky se roztrhaly a letěly po nebi jako s větrem o závod. Opět jsem se snažila fotit, jak nejrychleji to šlo.
Čtvrteční obloha se barvila do žlutočervené, zatímco nedělní nebe se zbarvilo do azurové a přecházelo do tmavě modré až šedé. No, a dnes je pondělí odpoledne, venku sněží, fouká a psa by nevyhnal. Než jsem to dopsala, je vidět modré nebe, no není to na hlavu?
Vše je foceno z balkónu ve čtvrtém patře paneláku, ale obloha není nikdy stejná, ať jste kdekoliv, tak to snad nikomu vadit nebude.