O některých místech po pár letech ani nevíte, že jste je navštívili. Jiná se zaryjí do paměti a budete si přát, abyste se sem mohli zase jednou vrátit. Taková je Tropea, přímořské a starobylé městečko trůnící na skále, kde to v létě tepe prázdninovým rytmem.
Má bohatou historii a budovy, jejichž původ sahá do 11. století. Tou je například katedrála Duomo. Z hlavní ulice (corsa) se rozbíhá několik úzkých uliček, ve kterých se na oknech houpe čerstvě vyprané prádlo, někde může dokonce člověk rozpažit ruce tak, aby se dotýkal sousedních domů. Dá se tu ztrácet a nacházet cestu k několika kostelům, majestátním vilám i měšťanským domům, které patří mezi hlavní památky města.
V jedné z bočních uliček jsme si vystáli frontu do vyhlášené pizzerie Vechhio Forno. Neměla webové stránky a na pizzu servírovali i pečené brambory, anebo la ´nduju – velmi ostrý salám z vepřového masa. Seděli jsme pak namáčknutí ke zdi, s koleny téměř pod bradou a jedli pizzu, na kterou se nedá jen tak zapomenout.
O pár metrů dál je vyhlídka na moře, odkud lze sledovat západ slunce ve společnosti magické sopky Stromboli, hlavní z Liparských ostrovů. Během naší návštěvy byla hodně aktivní, a tak se z jejího komínu valil dým.
Je těžké uvěřit, že malebná Tropea byla jednou z bašt nejmocnější italské zločinecké organizace, kalábrijské 'Ndranghety. V polovině srpna 2016 zde italské ministerstvo vnitra rozpustilo městské zastupitelstvo a do úřadu starosty dosadilo zvláštního komisaře.
Pod Tropeou se táhne asi čtyřkilometrová písečná pláž. My jsme ale raději popojížděli ještě kousek dál, do Santa Domeniky, na jednu z nejkrásnějších pláží Kalábrie. Pod vysokou skálou se do písku zakusují malá skaliska, která dávají v letních třicítkách stín. Další magické kameny leží přímo ve vodě a nabízejí úžasný šnorchlařský zážitek a možnost mezi nimi proplavávat.
Stejně krásná je i pláž v Parghelii severněji od města. I tady se připravte na 300metrový ostrý sestup k vodě, odměnou jsou pak krásné skalní útesy ponořené přímo ve vodě.
A pak je tu ještě ta cibule - Cipolla Rossa di Trophea, jejímž domovem je právě okolí Tropei – šťavnatá, trochu sladká a prostě výborná. Najdete ji v salátech, na těstovinách, vařenou, pečenou, grilovanou. Ale taky na pizze a dokonce i v marmeládě.