Název je trochu zavádějící, ale věřte, že pravdivý. Těmi důchodci jsem já, manžel a náš pejsek, mladice je naše milá dcera Tereza. Pondělní odpoledne jsme původně chtěli jet na Miladu, ale při hovoru s dcerou, která bydlí v Dolánkách a má volno, ji napadlo, že nás vezme na louky a do lesa na Hlinné. Slovo dalo slovo a chvíli po třetí hodině jsme se sešli nad vesnicí. Lokalitu dobře známe, na Hlinné bydlí dceřina dobrá kamarádka a navíc tam jezdí na koně. Několikrát jsme tam spolu byly i na houbách. Počasí bylo krásné, sice trochu větrné, ale na procházku přímo ideální.
Vyrazili jsme tedy přes louky do lesa, který se nachází na vrchu Plešivec, ten tvoří čedičový kužel vulkanického původu, nachází se 5 km od Litoměřic, Tlučeň a Hlinná jsou nejbližší vesnice. V lese se nachází kaplička sv. Jana Křtitele z r. 1660, ležící 510 m n. m. Od r. 1966 je okolí kapličky přírodní památkou. Od kapličky je krásný výhled, tedy pokud je úplné jasno, na vrchy Českého středohoří. Bližší info najdete na netu.
Šli jsme procházkou tichým lesem bez lidí, po zelených loukách, vzácné ptáky zde žijící jsme bohužel neviděli, ale cestou jsme potkali tři koníky. Dcera je všechny znala, krásný hafling se nechal hladit, všude rostly lesní kytičky. Cílem naší procházky byla již zmíněná kaplička. Kdysi jsme tam s mužem byli na procházce, ale tentokrát nás naše milující dcera protáhla opravdu celým kopcem. Připadala jsem si jako oslík ve Shrekovi. Na otázku, zda už tam budeme, byla vždy stejná odpověď. Jo, ještě kousek. Nakonec jsme kapličku našli, důchodci si postěžovali na bolesti nohou, ale výhled na Středohoří to napravil. Bohužel, bylo trochu mlžno, ale Lovoš - tam jsem byla pracovně, Kamýk - tam se určitě podíváme a Milešovka - tak tu vzdávám, vidět byly. Ledové jámy tentokrát byly bez sněhu, chladno se nekonalo, ale hezky tam bylo.
Nebudu to natahovat, cesta k autu byla o dost kratší, dohromady jsme pár kilometrů ušli, únava po několika hodinách chůze se dala snést. Bylo mi moc hezky, nejen proto, že s námi byla po delší době dcera, ale i proto, že dopoledne jsem byla dost nevrlá a tohle jsem moc potřebovala. To, že mě dneska bolí nohy, je jen drobná vada na kráse, kterou přináší jarní příroda, která nabírá na síle a nabízí nám útěchu v téhle ošklivé době.
Zvu vás na fotoprocházku po kraji, který stojí za návštěvu, a přeji nám všem do dalších měsíců zklidnění téhle nelehké doby. Štěstí a zdraví všem!