Pro někoho jsou naše židovské rituální předměty nedílnou součástí života, někteří obdivují zase jejich krásu či řemeslné zpracování. Ve svých článcích jsem psala o životě i zvycích v judaismu. K tomu nám slouží i různé drobné rituální předměty. Dovolte mi, abych Vás seznámila s těmi nejdůležitějšími a které většinou nechybí v žádné židovské domácnosti.
Židovské obyvatelstvo Izraele zastává dnes k židovské tradici a náboženství různé postoje. Ve státě Izrael žijí jak stoupenci ultraortodoxní. tak sekulární a navzájem se velmi liší životním stylem i náboženskou praxí. Přísně dodržuje všechny náboženské předpisy jen asi 20% obyvatel. My Židé žijící v diasporách se spíše řídíme kombinací židovských tradic podle osobní volby a etnických či rodinných tradic.
Ti, kteří jste byli u mě na návštěvě, si mohli všimnout sedmiramenného svícnu, tzv. menory. Ta symbolizuje hořící keř, jejž spatřil podle Tóry Mojžíš na hoře Sinaj. Menora je spolu s olivovou ratolestí státním znakem novodobého státu Izrael.
Pokud někteří z Vás navštívili Izrael a byli ubytování přímo na izraelských územích, nikoliv např. v Betlémě /území pod palestinskou správou/, si mohli všimnout na veřejích ve drážce malé schránky. Ta se nazývá mezuza .Do ní je dán těsně svinutý pergamen, který obsahuje slova z Bible.Je diagonálně umístěn na pravé veřeje všech místností kromě koupelen a toalet.
Nejstarší hmotný doklad mezuzy je pergamen nalezený v Kumránu, kde žila v 1. století našeho letopočtu židovská sekta /Synové světla/. Mezi praktikujícími Židy vznikly různé představy o ochranných vlastnostech mezuzot. Někteří mají zvyk dotýkat je jich, jiní jdou kolem a políbí pak své prsty. Vždy dvakrát během sedmi let se kontroluje opotřebení mezuzot.
Neznám žádnou židovskou domácnost, ve které by nebylo nádobí určené pro šabatovou večeři. Šabat /sobota/ je v Izraeli oficiálním dnem odpočinku, přičemž každá rodina jej dodržuje v různé míře. Pro praktikující Židy obsahuje šabat množství rituálů souvisejících se zvláštní svatostí tohoto dne, které daly vzniknout řadě ceremoniálních předmětů.
V novém televizním seriálu Osada si všimněte postavy praktikujícího Žida, který dodržuje šabatová přikázání.
V mnoha domácnostech se den odpočinku vítá v pátek těsně před západem slunce tak, že paní domu zapálí svíce. Šabatové večeři předchází kiduš /požehnání vínu/, pro které se užívají poháry. Jsou to často velmi ceněné dary a v mnoha rodinách se dědí. Často v domácnostech existují zvláštní soupravy pro havdalu se schránkami na koření v podobě věžiček. Předměty pro havdalu a kiduš bývají často ze stříbra nebo zlata. Nacisté tyto rituální předměty Židům zabavovali jako svou první kořist.
Ženy v Izraeli většinou pracují jen do čtvrtka, aby měly možnost připravit jídlo pro šabat, který končí v sobotu se západem slunce. Bývá zvykem, že během šabatu Židé opravdu odpočívají, pouze navštěvují synagogy.
Další nezbytným doplňkem židovské domácnosti je sederový talíř. Bývá velmi zdobený, vyrobený z porcelánu či stříbra - odděleně přihrádky pro jednotlivé pokrmy, které jsou součástí rituálu a symbolizují různé aspekty otroctví a vysvobození Izraelitů. Některé sederové talíře jsou třívrstvé. Sederový talíř se používá při svátku Pesach.
V příštím vyprávění o životě a zvycích Židů se budu věnovat oblečení a doplňků k němu.
Shalom