Operaci kolene jsem zvládla, rehabilitaci také a do začátku sezóny mi zbývá už jen pár dní. Když jsem se dověděla, že Roman Pastorek z Radia Čas, kde pravidelně dodávám na zahájení a zakončení sezóny zmrzlinu, bude mít natáčecí týden v ČT soutěž Bludiště, dohodla jsem si návštěvu natáčení. Máme společného trochu více než jen zmrzlinu a Rádio Čas. Loni jsme slavili oba výročí, Roman Pastorek natáčí Bludiště už 25 let a já prodej zmrzliny 10 let. S mými dětmi jsme Bludiště sledovali dost často a nikdy nás nenapadlo, že se to natáčí po kouskách a na přeskáčku a teprve ve střižně to všechno dostává ten správný šmrnc.
Protože byla polední pauza a střídali se soutěžící, měli jsme čas a tak mě Roman provedl po natáčecím studiu. Všude spousta kabelů, světel, různé zástěny, kamery…
Roman mě zavedl k přenosovému vozu, kde se vše stříhá, zvučí a dává dohromady. Tolik počítačů, monitorů a různých přístrojů, že se až divím, jak se v tom může někdo vyznat. Vím, že jsou to odborníci a vyznat se v tom musí, ale pro mě laika je to až neuvěřitelné, prostě veliká záhada. Jsou to takové zvětšené autobusy, které vyjíždějí natáčet i do terénu a tam se ještě dají zvětšit. Přenosové vozy mají dva, v jednom se dává vše dohromady a ve druhém jsou samé kabely které potřebují při přenosech ve vzdálených místech. Tam jsem se ani nebyla podívat, protože to by asi nebylo nic zajímavého.
Viděla jsem, jak se taková soutěž natáčí, většinou se soutěžící měli možnost připravit a vyzkoušet si laserovou překážku. Pokud při zkoušce padlo nějaké rozhodnutí, výběr otázky, nikoli odpovědi, tak při natáčení musel výběr zůstat. Tam se nesmělo nic měnit. Odpovědi na otázky se točily naostro. Něco, mimo odpovědí, se muselo točit několikrát, režisér chtěl víc radosti z vítězství, větší fandění diváků nebo občasné přebrepty Romana.
Tentokrát nemám snímky ze samotného natáčení, protože diváci mohli být pouze spolužáci a učitelé. Já seděla za zástěnou a sledovala to pouze na monitoru režiséra. I když u některých zkoušek jsem mohla být, ale nechtěla jsem se tam motat, protože i u toho byly v provozu osvětlovači a kameramani. Tak aspoň pár snímku ze studia. Tam kde jsem já, fotil Roman Pastorek.
Snad se vám to aspoň trochu bude líbit.
Režisér Jindřich Procházka i všichni lidí ze štábu, byli velice příjemní a milí a tak bych jim i touto cestou chtěla moc poděkovat za ochotu i vstřícnost, včetně Romana Pastorka, který byl úžasný a snažil se mi vše vysvětlit.