Celoživotní skolioza a můj životní styl nepřidal ani kyčlím. Ocitla jsem se před rozhodnutím, co dál. Jen velmi těžce odmítám nabídky, ať pracovní, tak cestovní. Moje zahrada i domácí zvířena si žádá péči, kterou už zvládám jen díky dětem a moje tělesná schránka se ještě nesmířila s úplným nicneděláním. A tudíž rozhodnutí bylo velmi rychlé. Totální endoprotéza snad uleví bolestem a pomůže mi v pohybu bez bolesti.
Ale ouha. Termím operace navržený v okresní nemocnici je 2-3 letý. Co bude za ty roky? Strach, obava, ale chuť nevzdat to. Nedala jsem se odradit a našla kliniku, kde byli ochotni mi TEP operovat v kratším čase. Povedlo se.
Přišela ta chvíle a než jsem se nadála ležím na operačním sále. Teď to přijde. Přes velikou snahu se paní anestezioložce nepodařil vpich do mé pokroucené páteře. Nevadí, však se podaří i v celkové narkoze. Otevírám oči a svět se mnou točí. Hurá, vzbudila jsem se a teď zatnu zuby (byly v kelímku) a začínám se jak miminko učit chodit. Posilovat rozříznutý sval. Jde to ztuha. Motodlaha pro začátek postačí. Podsunout zdravou nohu pod operovanou a pomoc jí do postele, no řekne se to lehce, ale první dny to nejde jen tak. Ale po pár dnech už ani nevím, že mi to nešlo. Starají se o nás opravdu vzorně a péče je na úrovni, která je přímo lázeňská.
Jsem moc ráda, že jsem mohla, i když omezeně, s vámi být v Srbsku. Íčko sleduji denně. Moc mi pomáhá čtení nejen chatu a článků. Nyní rehabilituji na klinice a moc se těším, jak se sejdu zase někdy na posezení nebo výšlapu, ať jen s někým z vás či se všemi.
Doma mne čeká jistá rehabilitace - zahrada, zvířena, děti, vnoučata i tříměsíční pravnuk. Tyto disciplíny mi zaručí trvalý pohyb, radost z něj a sílu do života. Už nebudu otálet - vstávat a cvičit. Ať to ušlapu a došlapu do bezbolestného konce.
Raz, dva, tři, raz, dva, tři...
PS: Když zaprší, tak tu loužičku raději obejdu. :-)