Kam schovala ses lásko, kam?
Brouzdám se podzimem,
hledám tě a marně vzpomínám.
Žluťásky už vítr neponáší.
Barvy jsou matné, šedivé,
a brzké stmívání mě straší jak šediny v skráni mé.
Smutno je v sadech, smutno v duši
a moje srdce touhou buší.
Očima holé stromy objímám a vzpomínám..
Sukénky si něžně uložily,
nastlaly broučkům peřinky
a klíčkům jaro přislíbily. Však to znám.
Mé myšlenky jsou prázdné jak staré noviny.
Ty podzime, ty nejsi bez viny,
bereš mi klid, když v prázdná hnízdečka vkládáš karmíny.
Kam odešla jsi, lásko, kam? Brouzdám se podzimem,
hledám tě a marně vzpomínám.