Příběhy první republiky: Vojtěch Preissig - ze Světce do světa
Galerie V. Preissiga ve Světci. Foto: autorka

Příběhy první republiky: Vojtěch Preissig - ze Světce do světa

23. 7. 2018

Obec Světec najdeme u Bíliny v severních Čechách, v úpatí Českého středohoří. Historická obec i její přilehlé osady doplatily na povrchovou důlní činnost, takže postupem času se ze zemědělské oblasti stalo území, které bylo a je do současnosti velmi dotčeno těžbou uhlí.

Nejvýznamnějším světeckým rodákem je bezesporu Vojtěch Preissig, který se narodil 31.8.1873  ve vile dolu Jakobi manželům Preissigovým. Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu a poté v Paříži studoval grafiku a spolupracoval mj. v ateliéru Alfonse Muchy i v grafické akademii Emila Delanua. Část svého života strávil v Americe, v Bostonu se stal ředitelem školy grafického umění.

Rodiče dali synovi školy, ale vychovali z něho i vlastence, který se výrazně zapsal do našich novodobých dějin. Během první světové války  se umělec přihlásil do čsl. zahraničního vojska. V té době vytvořil vynikající náborové  plakáty, s obrazem českého lva a textem „ Teď – anebo nikdy" .  S velkým nadšením pak uvítal zrod nového Československa. Chtěl se vrátit do vlasti, ale nenalezl zde vhodné uplatnění, přestože se o něm hovořilo jako o největším grafickém umělci na světě a zakladateli české moderní grafiky.  V roce 1923 navrhl nový druh písma, ale jeho tvorbu postihla rozvíjející se hospodářská krize. V roce 1931 se vrátil do Československa. Velkého uznání se dočkal v roce 1933, kdy měl velkou výstavu v Topičově salonu v Praze i v Hradci Králové.  V roce 1933 byl jmenován čestným občanem obce Světec.

Politický vývoj závěru třicátých let a situace po okupaci Československa strhly Vojtěcha Preissiga k odvážné a obětavé odbojové činnosti. Vojtěch Preissig vystupoval hrdinně nejen jako občan, ale i jako umělec – se svojí dcerou Irenou  - organizoval  a realizoval agitační letáky a  tiskl ilegální časopis „ V boj". Krátce před svým zatčením kreslil návrh na československou revoluční známku.

Dne 21.9.1940 byl zatčen gestapem a po výsleších v Praze vězněn v Gollnově a Drážďanech. Mezitím jeho dcera Irena Bernášková zemřela dne 26.8.1942 na berlínském popravišti. Vojtěch Preissig  byl rozhodnutím německého soudu odsouzen ke dvěma letům a devíti měsícům káznice. Po vynesení rozsudku byl V. Preissig transportován do káznice v Bayereuthu, kde se z novin dozvěděl o popravě své dcery Inky.

I  když jej tato zpráva zdrtila, dokázal přesto svým blízkým napsat tato povzbuzující slova: Ach děti, že tohle muselo být ! A přesto nesmíme klesat na mysli, nýbrž odevzdaně a statečně nést svůj úděl pro ideu skutečného lidského pokroku, i pro to, co už je nedostižné, či nepřáno nám, a co bychom chtěli zajistit našim dětem – větší životní jas a plnou volnost rozletu v něm. Musíme vytrvat, vyčkat konce světodějných událostí. Jsme v životě jako v kyvadle,nebo na houpačce,  jde to rychle nebo zdlouhavě s jasným dechem, dokud se nezřítíme. Tedy, byl-li ten temný Irčin den zase jedním z nejnižších poloh  v našem životním houpání, mohli  bychom čerpat pro sebe trochu útěchy a dalšího odhodlání z jistoty, že budeme nyní nevyhnutelně zase stoupat vzhůru.

V červenci 1943 měl Vojtěchu Preissigovi vypršet trest a jeho nejbližší očekávali jeho propuštění. Německé úřady ale rozhodly jinak – jako na nebezpečného odpůrce „třetí říše“ na něj uvalily tzv. ochrannou vazbu a transportovaly jej do koncentračního tábora Dachau, kde 11.6.1944 zemřel následkem vysílení a útrap.

Přínos Vojtěcha Preissiga  k osvobození Československa  byl po válce několikrát oceněn – v roce 1947 mu byl in memoriam udělen Československý válečný kříž a v roce 1992 Řád T.G.Masaryka  II. třídy. Jeho dcera Irena Bernášková byla v roce 1998 vyznamenána in memoriam Medailí za hrdinství.

Každá doba má své hrdiny, více či méně známé, a český  malíř a grafik Vojtěch Preissig  patří právem mezi přední  a nejvýznamnější  osobnosti nejen Ústeckého kraje.

Tento silný příběh uveřejňuji z velké úcty a obdivu k našemu rodákovi Vojtěchu Preissigovi. 31.7.2018 uplyne 145 let od jeho narození.

Čerpáno z publikace: 800 let obce Světec autora Pavla Koukala a z publikace   Vojtěch Preissig ze Světce do světa

 

Můj příběh Příběhy naší republiky soutěžní příspěvek
Hodnocení:
(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Děkuji Martino
Martina Růžičková
Zajímavě napsané připomenutí smutného osudu statečného člověka a umělce.
Soňa Prachfeldová
Díky moc pane Libore za tak hezkou informaci.
Soňa Prachfeldová
Díky za vaše komentíky. Co museli lidé protrpět dříve, byli stateční a psali dějiny. Naše dějiny. Pak mi přijde úsměvné, když leckdo žbrblá, kritizuje, vše ho rozčiluje a vlastně žije vůbec prospěšně ?
Oldřich Čepelka
Zajímavý příběh. Dnes jsem napsal tři krátké , zveřejním později, snažím se ověřit nějaká fakta, s tím bývá práce.
Libor Farský
Opravdu zajímavé.
Naděžda Špásová
Soni, zajímavý článek. :-)
Dagmar Bartušková
Díky za přiblížení takové osobnosti, jakou byl pan V. Preissig.
Blanka Macháčková
Osudy některých lidí byly velice zajímavé, ale smutné. Děkuji za přiblížení tak silné osobnosti.
Dana Puchalská
Zajímavý článek. Díky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.