Jak mi Škoda 105 změnila život
Ilustrační foto: Ráj veteránů

Jak mi Škoda 105 změnila život

19. 8. 2023

Byla krásná, žlutá, s fialovými potahy. A trošku s nadsázkou se dá říct, že díky ní jsem se znovu vdala a mám třetí dceru. 

Pracovala jsem v malém výrobním družstvu. Do práce jsem dojížděla stejně jako většina mých kolegů a kolegyň autobusem. Nebylo to daleko, ale spojení domů po 17.hodině nic moc. 8.3. jsme jako každým rokem slavili na dílně MDŽ. Bavili jsme se dobře a když se nabídl mladík, pracující v podniku jako řidič, že nás po oslavě rozveze svým osobním autem domů, nadšeně jsme souhlasili. Bylo to pohodlnější.

Nacpali jsme se mu do auta a jelo se. Bylo veselo, jen řidič mlčel, maximálně se zeptal, kde má zastavit. Jak kolegyně a kolegové v autě ubývali, nálada se zklidňovala, a tak jsem si s ním začala povídat. No, povídat, spíš jsem mluvila já a on mi odpovídal "hm, jó, né". Pozorovala jsem jeho profil. Nedá se říct, že jiskra přeskočila, ale ten chlap vedle mě zaujal. Snad svým klidem, nevím. Když vystoupil poslední kolega, navrhla jsem, že bychom mohli zajít ještě někam "na kafe". On nebyl proti. Restaurací, kam se ještě dalo jít a v klidu si povídat, moc k dispozici nebylo, ve všech se slavilo.

Z kávy sešlo, zůstali jsme sedět v autě na parkovišti. Povídali jsme si dlouho, domů jsem přišla až po půlnoci. 

Jeho žlutá stopětka mě pak vozila nejen za hranice všedních dnů. Zažili jsme s ní krásné dovolené v NDR i Jugoslávii, stěhovala nás do nového bytu a dokonce i na radnici a do porodnice mě dopravila.

Letos je to už třicet let. Škodovka nikdy nezklamala. Dnes občas s nostalgií vzpomínáme, co všechno jsme do ní dokázali narvat při cestě na chatu. Kočárek, tři děti, jídlo, bombu s plynem, oblečení, lyžáky...Ale to už je jiná kapitola.

auta Můj příběh vzpomínky
Hodnocení:
(5.2 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Martina Růžičková
Hezké vzpomínání :-)
Naděžda Špásová
Hezké vzpomínky. Naše 1. auto byl starý Moskvič, od druhého už jsou to jen škodovky, ta nynější je už čtvrtá.
Zuzana Pivcová
Pěkné vyprávění o Škodovce, hodilo by se do soutěže, kterou jsme tu měli před pár lety za podpory automobilky Škoda. Byly tu samé pěkné vzpomínkové příběhy.
Miloslava Richterová
Moc hezké vzpomínání :-) i my jsme rvali do škodovky všechno možné na turistiku po naší krásné vlasti, jednou jsme kempovali v Tatrách, vyskočily tři děti a začaly s námi vybalovat počínaje stanem, sousedé kulili oči, co vše se do auta vešlo a hlavně pak do toho stanu :-)
Jarmila Komberec Jakubcová
Škodovku jsme nikdy neměli. Manžel preferoval nejdříve Warburg a pak zase Žiguli. To mi nechtěl nechat řídit. Nakonec mi koupil malé autíčko Fiat, kterému jsem říkala Puntík.
Jan Zelenka
Lído, ahoj. Naše první auto byl Wartburg kombi z tuzexu. Koupila nám ho humenská babka. Škodovka byla dobré auto a vydržela hodně.
Zdeněk Hart
Stopětka, NDR, Jugoslávie, MDŽ, to jsou vzpomínky, na které můžeme vzpomínat my, naše ročníky narození. Zkouším si také představit, na co budou vzpomínat děti, ročníky narození po roce 2000?! Určitě budou vzpomínat, ale na co?!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.