Zážitky z letiště
Ilustrační foto: Pixabay

Zážitky z letiště

17. 3. 2024

Jednou jsem měla štěstí, že jsem mohla koupit dvoutýdenní pobyt ROH pro dva do Sovětského svazu. Opravdu koupit. Nebyli jsme s manželem zaměstnáni v provozu, a tak získat poukaz ROH bylo téměř nemožné. Tato příležitost se naskytla pro nezájem o prázdninový pobyt v Moskvě a Leningradě, tedy ne u moře. Nabídka mě zaujala, neboť jsem předpokládala, že je to jediná možnost, jak se tam podívat. Také cena byla lukrativní na skutečnost, že doprava byla letecká.

Když jsme přiletěli do Moskvy na letiště Šeremetěvo, museli jsme čekat, až se z letadla vyloží zavazadla. Slyšela jsem nějaké zvuky, žuchnutí i docela silné rány, jako kdyby něco padalo z výšky. A k mému úžasu se potvrdila zpráva sedícího pána s výhledem na letištní plochu, že se jedná o naše zavazadla. Zaměstnanci je opravdu shazovali na přistavený vozík, tak zvaný „platoňák“ a to z docela velké výšky zavazadlového prostoru letadla. Byl to pro mě šok. Vždyť jsme měli v kufrech fotoaparáty, fén a holící strojek, které mohly být nárazem poškozeny. Naštěstí to přežily.

Po zajímavých prožitcích našeho pobytu jak v Moskvě, bez návštěvy Mauzolea, tak v Leningradě, jsme se opět ocitli na letišti v Moskvě, tentokrát na letišti vnitrozemském.

A tam nás čekal opět šok. Z letadla jsme vystupovali opožděně a do odbavovací haly přišli jako poslední. Jezdící zavazadlové pásy již stály, ale bez zavazadel. Ta ležela pod pásy na podlaze poházená jako povalené šachové figurky. Přepadl mě opět pocit strachu, v jakém stavu budou kufry i s jejich obsahem. Vždyť kromě již zmíněných „přístrojů“ jsme měli v každém kufru jednu láhev ruské vodky.

Ale nebyli jsme sami, co s úzkostí prozkoumávali svá zavadla. Jedna starší paní si vezla v malé tašce dvě lahve vodky a na radu našeho průvodce si ji dala do zavazadlového prostoru. Taška „chrastila“ skleněnými střepy a vodka z ní pomalu vytékala. Mladý manželský pár si vezl domů stolní rýsovací prkno, které převážel v originálním obalu. Obal byl místy protržený a vypadávaly z měj malé součástky, jako matice, či šroubky. Náš elektro hliníkový odšťavovač na ovoce jsme museli doma trochu „naklepat“, aby víko dosedlo na hrnec. Také poznal, jak se v Rusku zachází se zavazadly. Co na to říct?

Největším zážitkem z Moskvy kromě pamětihodností byl pro mě mužský chorálový zpěv v chrámu Vasilije Blaženého na Rudém náměstí a v Leningradě po prohlídce největších historických skvostů mě „okouzlil“ Finský záliv, který voněl dálkami, pro nás zakázanými. S loděmi připlouval do Leningradu „svět“ a volně si rozhodl, kam opět zamíří. Bylo to pro nás tak nedostupně lákavé.

Na závěr bych chtěla říct, že oba týdny jsme zaplnili poznáváním pamětihodností a zajímavých míst v obou městech i na trase mezi nimi. Ale to by bylo jiné a mnohem delší vzpomínání.

 

 

 

cestování vzpomínky
Hodnocení:
(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jarmila Komberec Jakubcová
V bývalém Sovětském svazu jsem byla několikrát a mám na cestování po této zemi velmi příjemné zážitky.Nezapomenu na tržiště v Soči nebo na lyžování na Kavkazu. Také být v červnu v Petrohradě /leningrad/ a vidět bílé noci, Ermitáž. Také Moskva je velmi krásné město s úžasným a čistým metrem, na rozdíl od NY v USA, kde je špína, bezdomovci a binec. O Rusku by se toho dalo napsat hodně a nic není jen černé nebo bílé. Všude žijí lidé jako jsme my.
Zuzana Pivcová
Myslím, že vše by se nemělo, jak se říká, házet do jednoho pytle. Byla jsem kdysi v Soči a ráda si vzpomenu. Lidé až na ty, co pracovali ve službách, tam byli dost chudí a hodně skromní. Osobně příjemní. Určitě jim nebylo moc milé, že musí ustupovat turistům. V hotelích se po večerech hrálo první sólo Němcům, ale když se mě jedna mladá žena zeptala, co doma učím, a já řekla, že němčinu, otočila se a šla ode mě pryč. Byli hrdí. Chovali se tak, jak je to život naučil, a žili z toho, co měli k dispozici. Ano, ti dnešní bohatí turisté jsou jiní. Ale kde se to naučili?
Marie Hrádková
Navštívila jsem SSSR 2x. Poprvé v r. 1968 těsně před invazí, zájezd byl Moskva a Uzbekistán, hodnotím pozitivně, druhý zájezd nebyl tak atraktivní, vlastně mi ho na ROH vnutili víceméně, nějak ho nemohli obsadit. Ptala jsem se v Moskvě, co se stalo s carem po revoluci a řekli, že odstoupil. V každém městě nás vodili do parku k pomníku hrdinů, kde stáli pionýři a hořel věčný oheň. Lidi brblali, ale průvodkyni nikdo nic neřekl. Jeden pán poznamenal, že kdyby to byl plný zájezd havířů, tak by průvodkyni s těmi pomníky poslali do ...., ale my jakožto "inteligenti" jsme trpěli tiše. Kromě Kavkazu mi zájezd nic nedal, Rusové burani, co se neumí chovat. Když jsem je později poznala jako turisty v jiných zemích, jak se všude roztahují, všude se ryjou, na stole ponechají hrozný nepořádek, žádné zdovolení, prosím, děkuji, dobrý den, nashledanou, nic takového.
Eva Mužíková
Zajímavé, klidně pište dál.
Věra Ježková
Taky mám zážitky z letiště v Moskvě, i v Leningradu. Ale ne se zavazadly, ale s celní kontrolou. V obou městech jsem byla dvakrát – jako studentka ruštiny, to jsem absolvovala i mauzoleum, a jako dospělá. Ten chorál musel být úžasný.
Alena Velková
V Moskvě jsem byla na výměnném pobytu se třídou po třeťáku na gymplu a jeli jsme tam i zpět vlakem, takže vodku domů jsme dovezli v pohodě. Vodka byla ostatně to jediné, kromě zmrzliny, co se tam dalo koupit. Profesoři, vzhledem k tomu, že už nám bylo skoro 18., nás nechávali ochutnávat :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.