Příliš citliví a líní, myslí si staří o mladých. Přestaňme mladé kritizovat, mohou být inspirací
Ilustrační foto: Freepik

Příliš citliví a líní, myslí si staří o mladých. Přestaňme mladé kritizovat, mohou být inspirací

14. 5. 2024

Šťourají se v pocitech, ze všeho dělají problém, nechce se jim pracovat, jsou jako snadno rozpustné sněhové vločky. Takto dříve narození kritizují současnou mladou generaci. Jenže řada jejích vlastností a typických rysů může právě seniorům život zpříjemnit.

Není čas začít mladé respektovat? Nebo dokonce za něco obdivovat?

Chlap nesmí brečet. Nemluv o tom co tě trápí, nikomu do toho nic není. Poradit se s psychologem? No dovolte, copak jsem blázen? Jasně, šéfe, beru si další přesčas, chápu, je třeba překročit plán.

Toto bývaly běžné věty v životě dnešních šedesátníků a starších. Trendem bylo neukazovat slabost, poctivě pracovat, nevyčnívat z davu a moc nedávat najevo, co si člověk myslí. Tedy přesný opak vlny, na které jedou nyní mladí lidé, kteří ze všeho nejvíc mluví o tom, jak se cítí, co je trápí a kdy mají další terapii. Šedesátníci a starší většinou slovo terapie vůbec neznali.

A tak je logické, že si nyní mladí a starší v mnoha směrech nerozumějí. Jenže, když se starší člověk pokusí proniknout do  myšlení současných mladých lidí, mnohdy dojde k závěru, že to, kvůli čemu se jim posmíval, vlastně vůbec není špatný postoj k životu.

„V poslední době se často mluví o tom, že dnešní děti a mladí lidé jsou citlivější než předešlé generace. Ale to není špatně. Kritika nebo popichování je k výkonu nepřivede a ani nezocelí, přestože si to někteří rodiče myslí. Spíše tak jen srážejí jejich sebevědomí,“ míní psychoterapeut Jan Kulhánek.

Zatímco dříve byli mladí lidé ve školách nebo i doma vystaveni mnohdy ponižování a urážkám, dnes si to prostě nenechají líbit. Typický příklad? Osmdesátá léta, ostravské gymnázium, hodina tělocviku.

„Zvedni tu svoji velkou prdel.“
„Pohni, pohni, jsi jak hlemýžď, s takovým tempem ti uteče každá holka.“
„Co se třepeš? Že je ti zima? Cože? Že jsi nachlazený? A nechceš abych ti ještě třeba utřela nos? Nestydíš se? Vždyť jsi jako baba.“

Mnoho studentů z té doby dodnes vzpomíná na tělocvikářku, která takhle mluvila běžně. Nechali si to líbit. Báli se ozvat. Nebylo zvykem se ozývat. A tak žili v přesvědčení, že si musí nechají líbit urážky, ponižování, narážky na velký zadek a podobně.

Co když je naopak v pořádku nyní to, že si to mladí lidé líbit nenechají? Že už takhle učitelé nemluví? Že si to už prostě nedovolí?

Ženská musí zvládnout všechno

Zavést dítě do školky, jít do práce, pak nakoupit, přivést dítě ze školky, navařit, udělat s druhým dítětem úkoly, uklidit. A k tomu říkat: „Nerušte tatínka, přišel z práce, pssst, nechte ho odpočinout.“

Tak vypadal život mnoha žen. Ne všech, ale mnoha, protože bylo považováno za tak nějak přirozené, že starost o domácnost a o děti připadala na ně, i když mnohdy pracovaly úplně stejně jako muži. Slova jako emancipace a feminismus nebyl tak hojně užívána jako nyní.

Dámy, které toto mají za sebou, nyní mnohdy na adresu mladých žen říkají: „Z čeho se hroutí? Co by ještě chtěly? Mají pračky, myčky, sušičky, perfektně vybavené kuchyně a ještě jim chlapi se vším pomáhají.“

Ale co je třeba tak trochu obdivovat za to, že si to umějí takhle zařídit, že dokázaly mužům vysvětlit, že péči o dítě a domácnost má být založená na vzájemné dohodě, domluvě, spolupráci? A že chlap, který chodí ven s kočárkem, jde nakoupit a umí dítě okoupat, není slaboch, ale naopak sexy hrdina.

Co třeba přestat říkat mladým mužům, že jsou bábovky a trochu je naopak obdivovat za to, že jsou skvělí tátové? Z průzkumu agentury Nielsen Admosphere vyplynulo, že počet českých otců, kteří doprovázejí dítě k lékaři se mezi roky 2010 a 2020 zdvojnásobil a třicet procent jich považuje za samozřejmost, že dítě koupou či vodí na kroužky. „Více otců si dnes dovede představit, že by zůstali s dítětem na rodičovské dovolené. Výrazně ubylo otců, kteří jsou pro tradiční dělbu práce, kdy se žena stará o děti a domácnost a muž vydělává,“ uvedla Hana Friedlaenerová, která se na průzkumu podílela.

Udřít se k smrti? Proč?

Mladí lidé čím dál více mluví o tom, že chtějí mít vedle práce i dostatek volného času. Často používají výraz „užívat si“. Mnohé starší lidi to irituje. Byli zvyklí pracovat mnohdy velmi těžce. Do seniorského věku se nyní dostává generace, která prožila velké změny v devadesátých letech, lidé, kteří tehdy vybudovali nové firmy, udělali velké kariéry. Mnozí tomu obětovali zdraví, nervy, veškerý volný čas. A tak teď šedesátiletí manažeři nechápou své třicetileté syny, kteří říkají: „Chci mít pracovní dobu jen do čtyř, pak vypínám mobil, protože jdu na volejbal nebo se budu věnovat dětem.“

Ale co když mají v něčem pravdu?

To, že si různé generace navzájem nerozumí, je běžné a přirozené. V poslední době se však často objevují názory, že mladí lidé jsou naprosto nepoužitelní, přecitlivělí, divní. Jenže jim připadají divní právě ti, kteří to o nich říkají. A tak rozhodně nemusí být na škodu zkusit se někdy na to, co nám připadá divné, podívat trošku více podrobněji. Jiným pohledem. Vstřícněji. Aspoň to zkusit.

„Myslím, že to s mezigeneračními vztahy u nás v Česku není špatné, naopak. Existuje mnoho krásných projektů na nichž spolupracují lidé různého věku. A vzpomeňme si například na covidovou pandemii, jak tehdy mladí lidé obětavě pomáhali starším. Jen se více píše o negativních příkladech než o těch pozitivních. Ale rozhodně si nemyslím, že by byl důvod na mladou generaci nějak nadávat, podceňovat ji, to je jen zbytečné škatulkování, rozdělování lidí podle věku a to nemám ráda,“ říká gerontoložka Iva Holmerová.

 

 

 

 

 

 

 

generace společnost životní postoj
Hodnocení:
(5.2 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lenka Kočandrlová
Škoda,že nám nebylo dopřáno,co mají dnešní mladí za samozřejmost - cestování, vybírání si práce, možnost mít hned nějaký svůj byt, auto a kdeco ještě. Můj táta si zakládal na tom,že neumí nic uvařit, s kočárkem ven ? Nikdy! Ani po létech nevěděl údajně,kde má čisté prádlo atd. Manžel sice s kočárkem taky nejezdil,ale už vařil ,šil na děti i na mě, byl doma a hrál si s dětmi...Syn byl od jednoho roku v jeslích, studoval, dnes si cestuje po světě,pracuje asi 3 měsíce v roce a zbytek si užívá v koníčcích a zábavě. Bůhví co bude za nějaký čas, nikdo neví,ale že nebudou peníze na důchody,tak to někteří vědí přesně !!!
Jana Šenbergerová
Staří občas zapomínají, že byli mladí, a mladí si nedovedou představit, že budou staří. Tak to bylo, je a ještě dlouho bude. V obou případech jde o nezralost. Všechno nezralé potřebuje dozrát, aby bylo použitelné. Ani jedněm není co závidět. Svým způsobem jsme dnes ve výhodě.
Hana Sojková
Nebojte paní Potůčková, oni chudáci při těch strojích stihnou obsluhovat svůj mobil. Tedy ten především. Dělám s nimi, vidím to. Koroňák pro ně musel být opravdový trest. Nelituji je. Myslím, že poválečná garda zaslouží větší obdiv a uznání.
Marie Měchurová
V deseti měsících jsem musela dát prvního syna do jeslí, do dneška je mi to líto. Spláceli jsme byt. Nedávno byla moje dcera s dětmi doma do tří let. Mají hypotéku na dům, přesto jezdí autem po celé Evropě. Vloni byli v Itálii, letos se chystají do Francii. Nám se o tom ani nezdálo, hranice byly z ostnatého drátu. Mladou generaci mám ráda, a hodně se od nich učím.
Anna Potůčková
V dnešní době to mladá generace dle mého má všechno mnohem složitější, než jsme to měli my. Nejsou novomanželské půjčky, ve fabrikách místo jednoho stroje musí obsluhovat dva nebo tři (znám to z čokoládoven), pro maminky nejsou jesle pro děti, bydlení u mnohých nedosažitelné atd. A že se mladí na starší generaci dívají odlišně se ani nedivím. Vždyt vládní činitelé mají ve svých ústech jen neustále důchodce, kterým se musí snížit důchody, že je mají vysoké, že je někteří pobírají dlouho atd.
Soňa Prachfeldová
Mladé lidí mám ráda, vnučka se dostala z puberty a je teď úžasná. Vidím, jak dokáží pomoci druhým a že si chtějí užívat, je pochopitelné. A že muži s malými dětmi pomáhají, to není nic nového. I v naší generaci to tak převážně bylo. Každá doba má své, ale pevné základy zůstávají.
Jiří Dostal
:-) Pantáta Bezoušek je jako téma prostě nesmrtelný a mezigenerační vztahy jsou svými konflikty na vzestupu malicherností a trapnem. Často by stačilo Hromádkovo vyznání "Proč žiji" :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.