Tahle země není jenom pro mladý
Můj svět
FEJETON: Tu bagetu holubům dolámu!
Vím stoprocentně, že na rozdíl od Jiříka z pohádky Zlatovláska jsem žádného kouzelného hada nesnědl, tak proč najednou rozumím tomu, co si říkají ti dva holubi, kteří právě přihopkali k mé lavičce? „Tady je to na prd, kamaráde, ten nám nic nehodí. Je to nenažranec, to já poznám.“
Člověk míní, život mění: Těžká jsou rána důchodců
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační rána, kdy nebudu muset vstávat po zazvonění budíku, toho hrozného, nepřítele, který dříve každé ráno nekompromisně hulákal na nočním stolku, dokud mě, na pokraji infarktu, nevyhnal z postele.
Babičko, proč se ti dva páni pusinkují?
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je to v mnoha případech velké poděkování našich dětí za to, že jsme je navzdory lákadlu líného snobismu a konzumního nadbytku neobrali o touhu mít své vlastní děti žijící v rodině, která je o mámě a tátovi, o babičce a dědečkovi, o pejskovi a kočičce, o výletech, o písničkách i nekonečném povídání.
Kdybych tak na sobě mohl změnit jedinou věc!
Zajímavá otázka. Objevil jsem ji, stejně, jako mnoho jiných, již před časem v přehledu dotazníkových otázek francouzského esejisty a romanopisce Marcela Prousta. Už jsem o tomto dotazníku psal ve své minulé knize Prostě jen tak žít. A proto jen stručně.
1. máj - Svátek práce nebo lásky?
Asi všichni pamatujeme, že první květen se v bývalém Československu neobešel bez masových průvodů. Dnes si ho jen jako Svátek práce většinou připomínají členové a rodinní příslušníci různých politických stran či hnutí.
Cucflek. Pojednání hodící se k pučícímu jaru
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych byla objektivní. Možná jsou mezi námi tací, co ho nikdy nevlastnili a ani nevyrobili, a těch je mi líto. K cucfleku totiž patří mládí. A vášeň. A láska. A potíže.
Můj seniorský den: Nestíhám!
Nejsem ranní ptáče, z postele neskáču radostně, vím, nezní to příliš pozitivně, ale je to mé pravé já, a nyní je mu konečně dopřáno plně se projevit, už nic s tím nedělám.
Nováček na íčku
Občas si přečtu na i60 něčí příspěvek. Někdy mě zaujme, jindy pobaví nebo donutí k zamyšlení.
Jedno dubnové pondělí jedné seniorky
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti, co je vlastně za den. Ve středu a v sobotu je to snadné, to trčí ze schránky noviny.
Můj sešívaný seniorský den
Zřejmě vám při čtení nadpisu bleskne hlavou otázka, jak může být den sešívaný? Já vám to vysvětlím.
FEJETON: O hromádkové nespravedlnosti
„Můj starej je pro běžnej život nepoužitelnej,“ hořekuje Lída. „Včera třeba odjel na kongres do Vídně, ale kdybych mu já nesbalila kufr, tak nad ním doteď stojí, v jedný ruce kartáček na zuby, v druhý poznámky ke svýmu referátu a jen čumí do prázdna. Ten člověk by beze mě byl úplně nemožnej.“
Zahrada
Není zahrada jako zahrada. Některé jsou plné květin, jiné zarůstají plevelem.Tu úplně první…
Můj seniorský den: S humorem, nadhledem - slovem i obrazem
Je ráno. Symbol na hodinách mi připomíná, že je čas vstát a jít dál. Jít dál svou životní poutí časem a prostorem.
O životě v bublině
Každý z nás si přináší do dospělého života určitý žebříček životních hodnot. Ovlivňuje nás rodina, ve které jsme vyrůstali, prostředí, ve kterém jsme kdysi žili a kde žijeme nyní, škola, která nám dala základy vzdělání, a hlavně doba, ve které jsme žili a nyní žijeme.
Historie jedné fotografie
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a historického. Nic. Je stará jen šest roků. V té době jsem studovala fotografii na U3V ve Zlíně, a moc se mi to studium líbilo.
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
