Kolik přátel je tak akorát?

Není důležité, kolik přátel máme, ale jací jsou. A většinou jsou tací, jací jsme my.

Ono slovo přítel už dostalo na frak jeho záměnou za druh soužití druh/družka. Ale to jen na okraj. Jinak si myslím, že nedobře je člověku samotnému a je fajn, když přátele, kamarády má. Kolik, to nechme na každém a jeho potřebách či možnostech. Kolikrát může být lepší přítel, se kterým jsme se v životě neviděli a přesto si můžeme porozumět, než ten, o kterém jsme si jen mysleli, že je přítel. Takže kamaraďme se a smějme se, ale důvěrné informace říkejme opravdu jen "prověřeným" lidičkám. Já jsem íčku vděčná za mnohé. Přátele i poučení. Fotka z Loučné je fajn.

Samota ne, to není nic pro mne. Jsem ráda obklopena lidmi. Ale dobrých přátel, jak se zpívá v jedné písni, těch je jen pár. Jsem komunikativní, společenská - zkrátka takový kavárenský povaleč, a seznámit se s někým mi nedělá žádný problém. Ráda jsem poznala několik bezva lidí tady na "íčku", s nimiž se nejen na našich pivních čtvrtcích setkávám. Jsme prima parta. Jezdím na různé srazy, které zde vždy nějaká dobrá duše pořádá, těším se na nové, nepoznané... Není nad osobní kontakty.

Život tropí hlouposti.Jak už zde napsala Hanka-přátel není nikdy dost.Patřím do webové skupinky lidí s velkou tolerancí,pochopením a nekonečnou škálou nápadů.I díky této skupině se moje ,,hlouposti" dostávají do pozadí.Díky za to.

Hezké téma. Opravdové přátele bych spočítala na prstech jedné ruky. Pak mám ještě několik kamarádů, např. bývalých kolegů z práce, s nimž se čas od času ráda setkám. V poslední době jsem ráda, že se mohu setkávat i s vámi. A protože mám už nějakou dobu připravený příběh, který sem tematicky zapadá, vložím vám ho k přečtení. Hezký den.

Jsem docela společenský typ, seznamuji se lehce, ale dovedu si své přátele vybrat. Dělím je také do skupin, jako přátele virtuální a skutečné a ty ještě podle toho, zda jsou z práce, ulice nebo pak ty skutečné "na krev", které mám většinou od školních let nebo z prvních zaměstnání. Ty mám 4, a známe se už několik desítek let. Dříve i s muži a dětmi. Teď jsme už samy, bez mužů a děti jsou dospělé, ale my zůstaly důvěrnými přítelkyněmi, Týdně se scházíme u některé doma nebo jdeme na procházku či menší výlet - to podle zdravotního stavu. Protože máme všechny mobily, zbylé dny si voláme, Když některá nevolá, hned se to oznámí ostatním, zda některá neví, co se děje, zda není nemocná. Víme o sobě všechno, známe radosti i strasti všech, jsme jak rodina.

Přátel není nikdy dost.

Souhlasím, našla jsem díky íčku hodně přátel a nejsou jen virtuální!!!

Pěkná fotka od Elenky a také jsem zavzpomínala. Opravdu, díky ičku se okruh mých přátel rozrostl až na Slovensko a díky za ně.

Elenko pamatuji jak jsi foto dělala z okna hotelu v Loučné. Moc se ti povedlo a já ráda na setkání vzpomínám. těším se na další v Rožnově. Článek je zajímavý a já sama mám hodně známých, skutečných přátel mám 4 a mohu se na každého spolehnout.Jsem ráda, že máme íčko, i tady je hodně báječných lidiček, kteří obohatili můj život.Nebýt skvělého projektu www.i60.cz nikdy bych je nepoznala.Íčko spojuje seniory od Aše po Slovensko. Jen by mně zajímalo, zda je i v jiných sousedních zemích podobný seniorský portál?