Příběhy naší republiky:  Rozhlas nás provází každodenně již téměř 100 let
Foto: autorka

Příběhy naší republiky: Rozhlas nás provází každodenně již téměř 100 let

24. 10. 2018
Můj příběh Příběhy naší republiky
Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Naděžda Špásová
Zapnutí rádia je můj první ranní úkon a to denně.
Zdenka Jírová
Zuzko, naprosto s tebou souhlasím, cítím to stejně. Rádio jsme měli doma. co pamatuji, později gramorádio, kde jsem si pouštěla desky s Hurvínkem a Spejblem. Dráťák jsme měli v práci. jem stále velkou příznivkyní rádia. O televize jsme dlouho neměli zájem, raději jsem poslouchala v rádiu večer četbu na pokračování, další pěkné programy. Bohužel,dnes je tam víc anglicky zpívajících zpěváků, o českou hudbu zavadím jen málo.
Eva Mužíková
Zuzko, Ty když zvolíš jakékoliv téma k napsání článku, vždy vznkne malé skvělé dílko. Děkuji
Jana Šenbergerová
Rádio mě provázelo celým dětstvím a mládím. Vždycky mě fascinovalo to zelené "magické oko", které různě blikalo při ladění. Kdykoliv jsem se octla na delší dobu v nemocnici, býval rozhlas po drátě jediným spojením se světem. Clánek mi připomněl, že se už dlouho chystám nějaké si koupit, a to z důvodů, které uvádí Zuzka.
Věra Ježková
Zuzko, připojuji svůj mail O. Neffovi z 22. 8. t. r.: Vážený pane doktore, ve vašem dnešním rozhovoru s paní Lekešovou mne zaujalo vaše sdělení, že neznáte nikoho, kdo by měl doma rozhlas po drátě. A pokud ano, musel za něj hodně zaplatit. Přestože mne nebudete znát i nadále, ráda bych vám oznámila, že my jsme ho doma měli. V srpnu 1968 mi bylo 14 let. A „dráťák“ jsem považovala za tu nejobyčejnější věc na světě, dokonce za něco podřadného. Samozřejmě nevím, jak jsme k němu přišli. Nikdo z rodiny ale nebyl politicky aktivní, ani jsme neměli významné známé. Jen otec pracoval v Technické ústředně spojů na Dimitrovově náměstí v Praze 7. Že by ho tam dostal jako naturálie? Rozhlas po drátě jsem měla až do konce. Vzpomínám si, že jsem obdržela informativní dopis s požadavkem vyslovení souhlasu s jeho zrušením. Na nějž jsem odpověděla, že nesouhlasím, ale uvědomuji si, že mi to není nic platné. / Ty naturálie, to je pravděpodobné! Věnujme dráťáku tichou vzpomínku. Hezky zdravím. Ondřej Neff

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 18. týden

Od 5. dubna se otevřely dveře pro návštěvníky hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu. Tématem vědomostního kvízu tohoto týdne budou právě státní hrady a zámky.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Co vás nejvíce "nabíjí"?

Výlet do jarní přírody

20%

Setkání s přáteli

20%

Kontakt s rodinou

21%

Knihy

19%

Vitamíny

19%