Marie (63): Dcera mě neustále peskuje, že mám na vnučku špatný vliv. Moje sebevědomí je na nule, raději se nevídáme

pamatuju si že moje sestra měla přesně ty samé kecy na naší mámu když se jí narodilo první dítě.... Jak bude úplně jiná matka. Jak nebude kluka odkládat u televize jako to dělali se mnou ( ano jsem mladší skoro o 6 let než ona ). Jak se mu bude věnovat a nic mu nebude vyčítat. Po půl roce z ní byla matka samoživitelka s exmanželem v protidrogové léčebně. Kluk měl puštěnou televizi pořádně nahlas aby přeřvala jeho jekot a byly v ní ty blbé americké novodobé ptákoviny o ničem ( prasátko pepa a další hnusy ). Je to už jedenáct let a z kluka rostl rozmazlený fracek kterému jeho matka omlouvala skoro všechno ale neměla čas ho vychovat jelikož byla permanentně zaměstnaná a vztekala se že babičky nehlídají dost na to aby si mohla skákat do klubu zatancovat a bavit se ( dle mého názoru nemáš na tanečky nárok když si uděláš dítě ale tohle to odbočuji ). Nakonec všechno zachránil její nový přítel ( teď už teda otec druhého dítěte ). Slovák, kluk vlastně od vidlí, který se klukem nemazal a začal ho "vychovávat" ráznou rukou.... a ejhle kluk se zlepšil. Babičky už taky hlídají častěji, když už to není takový nesnesitelný fracek kterého máma zachrání od každé námitky. Takže dle mého názoru. Vaše dcera musí vystřízlivět a pak si pořídit pořádného chlapa. Né nějakou babu co chodí na kafíčko do strabucksu a místo účesu nosí bambulku alá uzlík z odpadkového pytle. ( a možná taky pár výchovných )

Je to na hlavu. pokud vaše dcera chce své dítě ochudit o lásku babičky, tak se jí to vrátí i s úroky. Čas je neúprosný. je to dilema. Vidět vnučku nebo si nechat ... na hlavu. Já jsem pro to druhé. Jindra

Člověk jen může vrtět hlavou, kde poměrně normální senior přišel k nálepce nemožného stvoření, které, jsa rodu středního jako tele nebo vejce, se najednou v nové roli prarodiče neumí orientovat v reálném světě dneška. Kdy je všechno jinak, všechno naruby a jen on, ducha mdlého, ničemu nerozumí a vyjadřuje se zcela neadekvátně. Jak nás něco takového mohlo vychovat k dospělosti. Myslí si mnozí mladí rodiče, kteří mají v hlavách fakta ze svého dětství upravena tak, že jim sami věří. Zaplaťpánbůh za moje vcelku normální mladé. Oni uznávají, že mám právo na vlastní názor a nemluví mi do mých věcí. Může se to samozřejmě docela dobře změnit. Třeba se mě za čas zeptají, zda mám již zažádáno do domova důchodců, kdoví. Ale museji to mít v hlavě srovnané, protože kdyby měli nějaké nestandardní požadavky, vědí, že bych reagovala cíleně. Začala bych být v létě na chalupě hluchá na pobídky typu ,,my už dlouho neměli špekové knedlíky, ta zahrada je nějaká zarostlá a kde se v koši vzala taková kupa špinavého prádla. I když se jim možná moje metody až tak nezdají, jak bylo vidět před pár lety. Kdy vnouče objevilo kouzlo zalévání hadicí nejen po potřebných rostlinách. Oběma mladším generace ihned došlo, proč s sebou po zahradě nosím plný kbelík vody. Ukázalo se, že je to efektivnější, než opakované neúčinné lamentace. Jeden kbelík vody vše spravil, jsem hodná babička, voda nebyla studená a triko a kraťasy uschnou na slunku rychle, že. Kdyby mi řekli, že musím ponechat dítěti svobodnou volbu a neomezovat je při jeho rozhodnutích, zřejmě bych musela nosit kýble tři a to by byl problém, ruce mám teda dvě, ale zuby už chatrné. Mám ovšem taky právo na svobodnou reakci. A já bych byla hodná. Já bych se jim pak nesmála, že vypadají jako vodníci...

Vlaďko, pochybuji, že se něco změní, zanechala bych planých nadějí, někteří mladí rodiče se rozhodli pro zvláštní styl výchovy a zvláštní styl života, je to jejich volba, jejich děti i oni sami ponesou důsledky. Seniorům nezbývá, než se s tím smířit a zaměřit se na svůj život, ale sebevědomí nemusí být na nule, hlavu vzhůru :-) Autorka vůbec není sama v této situaci, také jsem si vyslechla, když vnouče ve třech letech používalo pleny, že to my jsme je tenkrát nechtěly prát..

Nevím, co to s těmi mladými dnes je. Jejich chování k rodičům je nedůstojné a hloupé. Místo aby si vážili toho, že mají se o koho opřít a jejich děti jsou milovány i prarodiči, chovají se jak hlupáci, co sežrali všechnu moudrost světa. To si neuvědomují o co své děti připravují. A děti mají mít nastaveny mantinely a ne je nechat růst jak dříví v lese. I já mám obdobné zkušenosti i když ne tak vyhrocené. Ale možná jen proto, že jsem se prostě stáhla. A Vám to taky radím, i když nevidět vnoučata takovou dobu, bych asi nevydržela. Přeji Vám všechno dobré.

Možná se něco změní, až dcera půjde do práce. Nezbývá, než vydržet a zatím se zaměřit jinam.

No, tak at si mila dcera s prominutim treba nas*re. Detstvi u babicky bylo pro me nejlepsi. Vcetne jineho rezimu, jineho jidla, jinych vychovnych metod a jinych povinnosti i moznosti. Chapu, ze vnucka je malinka a dcera vyznava jiny styl vychovy, budiz, ale s tou uzkostlivosti bych ji poslala se lecit. A to jsem nejspis ve veku vasi dcery... ;)