Nádherná láska Pavla
Nováka k dobré hudbě

Pavel Novák byl vynikajícím člověkem a hudebníkem. Měl krásné písničky a když jsem byla mladá, byla jsem členkou jeho Fanklubu. Tento klub pořádal jednou za rok dvoudenní setkání jeho členů v Přerově. Vždy jsem se na toto setkání moc těšila, jezdila jsem tam s moji sestrou-mým dvojčetem a atmosféra byla vždy výborná. Setkávali jsme se zde s některými známými osobnostmi, jako např. pan Venclovský, Jiří Štědroň, Milan Chladil , stýček Jedlička, Karel Hodr a jiní.Na setkání jezdili i jeho fanoušci ze Slovenska, kde byl též založen Fanklub Pavla Nováka.Na těchto srazech se pořádaly i fotbalové zápasy fanoušků proti skupině Vox . Byla zde beseda se členy hudební skupiny Pavla Nováka a i s jejich manželkami, hrái svoje písničky. Každý měsíc jsem ve schránce našla Zpravodaj, který nás informoval o dění skupiny Vox a jeho Fanklubu, dostávali jsme hodně fotografií. Mám na to velice milé vzpomínky. Pavel Novák i ve své nemoci pracoval a to hlavně pro děti. Opravdu to byl vyjímečný člověk, je dobře, že v jeho práci pokračuje jeho syn.

Navštívil i naše město.Nejen z toho titulu,že jsem byla Nováková za svobodna,ale pro jeho hlas a krásné písničky jsem nesměla chybět na koncertě.Ráno měl připravený program pro školky a školy a navečer pro dospěláky. Protože se ozvala jeho nemoc, v mezi čase odjel ke svému lékaři-myslím do Ostravy-a zase se vrátil .Krásná spolupráce se synem byla vidět.Hodně písniček odzpíval v sedě.Ale po vystoupení ještě každému,kdo požádal rád věnoval autogram s vlídným slovem.Byl to bojovník.

Několikrát zavítal do naší školy a pokaždé to bylo s báječným hudebně výchovným programem, do kterého zapojil děti. Když bylo hezké počasí, hráli na školním hřišti, takže se mohli podívat a zavzpomínat i kolemjdoucí, protože vždy zazněl i nějaký hit, který věnoval "starším učitelkám", jak s oblibou říkal.

Pavel Novák nebyl taková hvězda jako Gott nebo Walda, protože nebyl z Prahy, ale populární byl a asi narozdíl od mnohých vedl spořádaný rodinný život, s nímž jeho zpěvácká profese nijak nekolidovala. Když už byl nemocný, potkala jsem ho jednou v Praze v obchodě Terranova na Můstku, byl veselý a vypadal dobře, věřila jsem, že nemoc zažehnal.